Hotel Perla > Hotel > Historie domu

Hotel / Historie domu

HISTORIE DOMU – Perlová 1/ 412 – HOTEL PERLA

Hotel Perla byl otevřen v červenci 2007, po náročné rekonstrukci dvou vzájemně propojených domů, jejichž současné uspořádání činí z celého objektu jednu budovu. 

Dům čp. 412, tzv. Spinetský dům, který se nachází na rohu Perlové a Rytířské ulice, a jehož okna jsou orientována výhledem na Uhelný trh s půvabným prostranstvím a kašnou, se původně táhl po celé délce ulice až k městskému příkopu. První doložený majitel byl začátkem 15. století Václav Kramaréř Velfl. Dům často střídal různé zámožné i méně zámožné majitele a prošel několika bouráními a přestavbami. 

Ve 20. století, tehdy klasicistní dům, nebylo povoleno majiteli zbourat a roku 1938 se komplexu ujal známý architekt Karel Kotas. Avšak po několika sporech s majiteli i městem byl původní dům zbourán a v letech 1939-40 zde byla postavena pozoruhodná pozdně funkcionalistická novostavba respektující historický kontext a památkářské nároky. V tomto ohledu byla Kotasova stavba prototypem mnoha dalších novostaveb v centrech českých měst. Ceněné funkcionalistické prvky a detaily lze nalézt v podloubí Rytířské a uvnitř hotelu - ve vestibulu a na schodišti do vyšších pater.

Vzhledem k tomu, že hotel se nachází na rozhraní několika velmi zajímavých míst, zastavme se krátce u historie nejbližšího okolí.

Perlová ulice
Původní pojmenování ulice znělo U fortny k Panně Marii Sněžné nebo jenom U fortny, což byla ve středověku písečná pole, tvořící hranici městských částí. Současný název Perlová se používá od roku 1769.
Dominantu ulice, kde, stejně jako na většině Starého města, měl každý dům své jméno, tvoří moderní dům s nárožní věží čp. 371/5 s jednou z prvních ocelových konstrukcí v Praze. Dnes zde sídlí banka.


Rytířská ulice
Tato část městského celku - tzv. Svatohavelská čtvrť, byla budována podle plánů na počátku 13. století. V těchto místech byla nalezena rovněž 500 metrů dlouhá stavební čára, což bylo na svou dobu nevídané. Na počátku 19. století se západní části říkalo Vaječný trh a východní části pak Husí trh, podle druhu prodávaného zboží. Současné pojmenování se ujalo přibližně v polovině 19. století a název vznikl na základě oslavy korunovace Karla IV. roku 1347, při níž hosty obsluhovali a bavili rytíři na koních. Podobné turnaje se zde konaly až do 18. století.
Starobylý ráz ulici dodává dodnes zachované hluboké podloubí nárožního domu č.2 při Perlové ulici. Vedle několika sousedních domů byla v době rozsáhlé asanace Starého Města v letech 1892-4 část původní zástavby zcela zbourána a na jejich místě byla vybudována dnešní Staroměstská tržnice.

Uhelný trh
Původní název byl Nový uhelný trh (neboť Staré tržiště bylo na dnešním Staroměstském náměstí), a také Zelný či Zelený trh.
Ve 14. století byl do těchto míst přenesen prodej dřevěného uhlí. Uprostřed trhu stál až do počátku 19. století (zřejmě do r. 1807) starobylá kovárna a při ní huť na uhlí, ale tento nejstarší dům na Starém Městě byl bohužel zbourán.
Trojúhelník dnešního prostranství Uhelného trhu si zachovává starobylý ráz. Do konce 19. století zde stávaly pouliční přenosné kuchyňky, kde bylo možné koupit laciné jídlo.
V roce 1951 dal pražský podnikatel a mecenáš Jakub Wimmer do těchto památných míst umístit kamennou kašnu s plastikami Františka Xavera Lederera, jež nese jméno svého zakladatele Wimmerova kašna.